Rockové škatule na rádiu BEAT - Putování po USA s Jardou - PLAYLISTY a info
Praclovekovo ICQ - 384 167 865, mail - praclovek@email.cz Přeji hezký a dobrý den!

Metodika a organizace práce dělníků a řemeslníků

29. září 2007 v 11:51 | Praclovek |  Co mě štve

Dlouho jsem váhal s napsáním tohoto článku. Leč už mi to nedalo.
Předem chci tímto upozornit, že se následující text nemá v žádném případě dotknout jakéhokoliv českého řemeslníka, dělníka nebo třeba jen člověka, který se poctivě řemeslem živil, a je ve výslužbě.
Leč v současných souvislostech se věci mají jinak. Já bych celou situaci připodobnil k jedné známé lidové písňi:
Starý pecař není doma a mladý to neumí...
...Zavoláme na děděčka ten má velký kladivo...

Já vím, že jsem si z té říkanky vypujčil, jak by někdo mohl říct, jenom "něco", co se mi tzv.hodí do krámu. Je tomu tak, a to kvůli tomu, že výše uvedené věty jsou pravda. Chcete-li, tak Vám to povím takto: Borci ze staré školy tu nemohou být věčně. Ten starej fotr, znamená, že je to už fušerskej flink a mladej frajer nemá zájem, potažmo na to sere a navíc to stejně neumí. Stačí???
Někdo však tuto mezeru na trhu řemesel vyplnit musí. Pominu-li v jakém stavu je naše školství, výchova mládeže, vývoj pracovního trhu atp., stejně je nutné si položit otázku, kdo nám dnes přivede mladého člověka k řemeslu... Já Vám to řeknu přesně. Nikdo a nic.
A tak nám tu vzniká speciální kategorie, kterou nazývám kapitalisticko-socialistický pseudořemeslník.
On totiž někdo manuálně dělat musí, a tak si ten někdo na nějaké to řemeslo začne hrát. Ze všeho nejdříve eliminujme různé lopaty z východu. Házet lopatou u mě není řemeslo. Toto mi jen připomnělo můj nedávný rozhovor s jedním "bývalým horníkem". U piva po směně jsem se s ním zakecal a netrvalo dlouho a už tvrdil, jak "dřel" na šachtě. Po několika šikovných otázkách, které jsem mu položil, z něho vypadlo, že uklízel na šatnách... Zanadával si přitom na všechno a na všechny a stačilo mu to ke štěstí. Tak tuto kategorii za řemeslníka či člověka v dělnické profesi opravdu nepovažuji. To je pouze jeden z těch případů stěhozmrda, který 400km od nejbližší jámy dokáže udělat ostudu skutečným haviřum.
To jsem ale odbočil, tak zpátky k tématu. Jednou z věcí, proč člověk chodí do práce, je, aby si vydělal nějakou tu korunu (prostě Euro, chechták, doláč). Tak tomu je i v případě pseudořemeslníka (pseudodělníka). Dalším důvodem, proč tam normální člověk chodí, je, aby podal nějaký výkon, a zůstaly po něm nějaké vytvořené hodnoty. Na to v případě pseudodělníka (pseudořemeslníka) zapomeňte. Dále již kategorii pseudořemeslnického dělníka zkrátím na pse-ře-děl, pro lepší čtení ji dále upravuji na přecedřel a nejlepší se mi jeví výraz prděl. Takže dále již uvádím tuto "pracovní kategorii" jako prďola. Tolik k základním pojmům.
Jak tedy vypadá "pracovní den" prďoly?
Základním úkolem prďoly je, aby nic nedělal. To ho vede až k absurdním zvrácenostem, které si normální pracující dokáže jen stěží představit. Jako první bych zde uvedl jeho příchod do práce. Na jednu stranu tam jde, aby si udělal čárku za účast a byl tam co nejdříve (to aby mohl co nejdříve zase odejít), ale na druhou stranu se bude snažit za každou cenu najít si jakýkoliv důvod, aby preventivně omluvil svůj pozdní příchod. Marně přemýšlým nad tím, proč se takovýto člověk převléká do pracovního oděvu. Já se teda v případě, že jdu do hospody, což je hlavní pracovní činnost těchto "pracovníků", do montérek nepřevlékám, a to ani v případě, že chci doma něco malého kutit. Prostě se mi to do určité míry časově ani materiálně nevyplatí. Dalším paradoxem je jejich případná pracovní činnost jako taková. Jde totiž o skloubení dvou naprosto neslučitelných věcí a těmi jsou "jak nic nedělat" a "musím být viděn, že dělám". Celé je to navíc ještě zkomplikováno faktorem, že někdo bude chtít vidět výsledky odvedené práce, což vede prďoly k různým metodám, jak toho dosáhnout. Prďola toto řeší oginálním způsobem. Rozlišuje odvedenou práci do dvou skupin a to na "to se neposere" a na "aby z toho nebyl průser". Ve druhém uvedeném případě skutečně něco dělá (musí!) a vrací proces do stadia "to se neposere". Toto stadium je jeho živná půda a permanentní stav. Zkrátka prďolova metodika práce obsahuje zvláštní pracovní pojmy jako jsou "to doděláme zítra", "snad to vyjde", "až přijde šéf", "neni materiál" a již výše zmíněný pojem "to se neposere". Prďola dokáže vymyslet neskutečné množství všelijakých výmluv a důvodů, proč něco nejde, nefunguje, nebo se musí "odložit na jindy". Nejsmutnější na tom je, že práce odvedena být musí, a tak to celé vede k tomu, že prďola se musí hrozícího břímě v podobě skutečného pracovního výkonu nějak zbavit. Povolává a úkoluje tedy další prďoly a proces ve stadiu "to se neposere", jede nanovo. Prďola se vždycky hlavně musí zbavit zodpovědnosti za cokoliv a kdykoliv. To je snad jediné, v čem je opravdu mistrem.
Pro jistotu zde uvedu ještě několik klasických prďolovských výmluv:
-Já sem tu novej a o ničem nevim
-Tak to musíte za panem XYZ, já tu už končim
-Jo, zejtra, to by snad šlo
-Po obědě to doděláme
-Ještě nevim
-Nemám na něj telefon
-Karel tu už neni
-Jo, jo, dělá se na tom (do telefonu)
-No tak příští úterý snad jo (do telefonu)
-Vim o tom, už to bude
-atd...atd...atd...
Dál mě to Vážení přátelé opravdu už přestalo bavit, cokoliv o prďolech psát. Prostě se tato sorta příživníků potuluje po tomto světě a parazitují na všech a na všem. Jenom dokáží zkazit cokoliv a kdykoliv. Tak pozor na ně.
Váš Praclovek
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Na co umře člověk, když si skočí z nuselského mostu?

Dostane infarkt 10% (40)
Utopí se v Botiči 13% (52)
Na rozsáhlá zranění, neslučitelná se životem 54.4% (218)
Přejede ho tramvaj č. 24 6.7% (27)
Přejede ho tramvaj č. 18 7.2% (29)
Utrhne mu to hlavu 8.7% (35)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama