Rockové škatule na rádiu BEAT - Putování po USA s Jardou - PLAYLISTY a info
Praclovekovo ICQ - 384 167 865, mail - praclovek@email.cz Přeji hezký a dobrý den!

Historie

Lavrentij Pavlovič Berija - I.díl

16. května 2008 v 17:25 | Praclovek/Milan Tůma


Lavrentij Pavlovič Berija - jméno muže, který dlouho ovlivňoval život Sovětského svazu a také dalších socialistických zemí. Co o něm víme ?

Uveďme jednu z jeho biografií z encyklopedie ze čtyřicátých let:

"Narodil se roku 1899 nedaleko Suchumi. Po skončení základní školní docházky odjel do Baku, kde se přihlásil na stavební průmyslovku. Absolvoval ji s diplomem architekta. Do bolševické strany vstoupil v březnu 1917. Po nastolení sovětské moci v Ázerbájdžánu byl pověřen ilegální činností v Gruzii. Tam ho menševická vláda zprvu zatkla a uvěznila, poté byl z Gruzie vypovězen. V letech 1921 až 1931 vykonával řídící funkce v orgánech rozvědky v Ázerbájdžánu a Gruzií. Od listopadu 1931 byl prvním tajemníkem ÚV KS Gruzie a od roku 1932 prvním tajemníkem Zakavkazského krajského výboru strany. Roku 1938 byl přeložen do Moskvy a stal se lidovým komisařem vnitra SSSR (NKVD). Od února 1941 byl náměstkem předsedy rady lidových komisařů, od května 1944 náměstkem předsedy Státního výboru obrany. Byl mu udělen titul hrdina socialistické práce a maršál Sovětského svazu ..."

Lavrentij Berija - II. díl

16. května 2008 v 16:30 | Praclovek
Lavrentij Beija - II. díl (první díl naleznete tady)
....Položili mě na břicho,' píše Mejerchold, ´tloukli mě gumovým obuškem přes paty a záda. Když jsem seděl na židli, tloukli mě do nohou. V následujících dnech mě znovu bili, až jsem měl krvavé podlitiny: byla to taková bolest, jako kdyby mi na ta nejcitlivější místa lili vřelou vodu. Křičel jsem a plakal bolestí. Mlátili mě pěstí do obličeje. Vyšetřovatel stále opakoval výhrůžky, že když se nepřiznám, budou mě bít znovu a znovu, že mi nechají nedotčenou jenom hlavu a pravou ruku, abych se mohl podepsat, z ostatního že zbudou pouze rozmlácené zkrvavené cáry. A já jsem to až do 16. listopadu 1939 všechno podepisoval."

Heinrich Luitpold Himmler -II. část

10. ledna 2008 v 18:16 | Praclovek
Pokračování (I. část naleznete zde)

...H. Luitpold Himmler byl totiž navíc členem společenství s názvem THULE a již v roce 1935 vybudoval další odnož SS, tentokrát pod názvem Forschungsgemeinschaft Ahnenerbe (Společnost pro výzkum dědictví po předcích). Mezi příslušníky nacistické strany byla řada takových, kteří byli přesvědčeni, že skutečný původ Árijců leží ve ztracené, nikoli však jen mytické Atlantidě kdesi mezi Grónskem a Islandem.

Heinrich Luitpold Himmler - I. část

10. ledna 2008 v 18:14 | Praclovek
Důležité upozornění: následující text je pouze konstatováním historických faktů, v žádném případě není určen ke kopírování a jeho dalšímu šíření (nejen) na internetu. Autor se distancuje od hnutí, která by jakkoliv podporovala fašismus, rasismus apod. Autor je historik-amatér.
Heinrich Himmler

Úvod a začátek "kariéry"

Heinrich Himmler se narodil 7. října 1900 v Mnichově v rodině zbožného přísného římsko-katolického učitele, který určitou dobu vychovával bavorského korunního prince. Himmler získal vzdělání na střední škole v Landshutu. V roce 1917 nastoupil jako dobrovolník do armády. Koncem první světové války sloužil v armádě jako kadet u 11. bavorského pluku. V roce 1918 byl demobilizován a začal pracovat jako praktikant na statku v Ingolstadtu. V roce 1919 složil maturitní zkoušku a do roku 1922 studoval na zemědělské fakultě vysokého učení technického v Mnichově, kterou úspěšně absolvoval s akademickým titulem Diplomlandwirth.V roce 1922 nastoupil jako asistent u firmy na výrobu umělých
hnojiv ve Schleissheimu u Mnichova. V roce 1922 vstoupil do Röhmovy polovojenské organizace Reichsflagge. V roce 1923 vstoupil do NSDAP a zúčastnil se neúspěšného pokusu o převrat v listopadu 1923. V roce 1924 byl bez zaměstnání a v roce 1925 nastoupil jako sekretář Gregora Strassera v župní služebně NSDAP v Landshutu. V roce 1926 přešel do ústředí NSDAP v Mnichově. V roce 1927 se oženil.

V dubnu 1925 dal Adolf Hitler příkaz jednomu z příslušníků své ochranky (Stosstrupp-Hitler) Juliu Schreckovi, aby zřídil ozbrojené jednotky na ochranu představitelů politického vedení. O několik týdnů později se jim dostalo názvu ochranné oddíly, (Schutz-Staffeln, SS).

Na počátku SS stálo osm mužů, mezi nimi Ulrich Graf, bývalý hodinář Maurice, drogista Schaub, bývalý armádní poručík Heiden a bývalý koňský handlíř Weber. Julius Schreck byl prvním šéfem SS. 21.září 1925 rozeslal oběžník číslo 1, v němž žádá všechny místní organizace NSDAP, aby zřídily podle vzoru centrály místní SS. Podle oběžníku mělo jít o bojeschopné elitní skupiny 1+10 mužů, v Berlíně a Mnichově 1+20 mužů. Požadavek elitnosti se týkal spíše fyzické zdatnosti. O vypěstování naprosté oddanosti vůdci se měl postarat vnitřní výchovný řád SS.V lednu 1929 byl Heinrich Himmler jmenován velitelem Hitlerovy osobní ochranky SS (Schutz Staffel), která v té době měla 200 mužů.

Co dělat, když po Vás jde ostřelovač

15. prosince 2007 v 16:59 | Praclovek/Venca

Pokud vás sleduje odstřelovač , máte jen 5% šanci na přežití!

Sniper - snipe - znamená anglicky sluka. Malý ptáček, který je
pořád ve střehu a při letu provádí excelentní změny směru.
Kdo dokázal ulovit sluku, dokázal ulovit cokoli jiného a byl
velmi vážený ve společnosti.
Vojevůdci nicméně snipery dlouhou dobu příliš nevyužívali akladli důraz spíše na palebnou sílu hordy mužů. Navíc střílení zkrytu na ozbrojené vojáky bylo po dlouhou dobupovažováno za nečestné a zbabělé ze strany protivníka.

Sejmi ho na dálku
Na rozvoji řemesla "ostřelování lidí na dálku" se výrazně
podepsal Leonardo da Vinci. Skvělý střelec, který vynalezl
několik úprav pušek a experimentoval s prvními optikami, v roce
1520 při obléhání Florencie dokázal zasáhnout nepřátelské
vojáky na vzdálenost 300 metrů vlastnoručně vyrobenou zbraní.
Větší nasazení sólo střelců na likvidaci protivníka se
objevilo při americké válce za nezávislost.

Tehdy proti řadám tupě postupujících Britů nasadili kolonisté
lovce kožešin. Nejzásadnějším tahem velitelů ale bylo
nasazování ostřelovačů jako likvidátorů vysokých důstojníků.
Proslulého admirála Nelsona zabil jedním výstřelem voják
z francouzské lodi Redoutable.

Ještě zásadnější byla rána jižanského ostřelovače ve
válce Severu proti Jihu, který 1. července 1863 přímo na
bojišti zabil u Gettysburgu generálmajora Johna F. Reynoldse,
nejvyššího důstojníka Unie. Jeho smrt přivodila pád města.
Jižani byli vůbec specialisté na "popravy" vysokých generálů
Unie. Jednou ranou skolili generála Lytla a vojáky pod velením
generála Sedgwicka přesnou ranou do jeho hlavy přesvědčili, že
730 metrů pro ně není žádná vzdálenost.

Bílá smrt
První světová válka byla pro rozvoj ostřelovačského umění
rozhodující. Přestože existovaly sekačky na lidi - kulomety,
taktika ostřelovat důstojníky se pořád vyplácela. V té době a
také z dnešního pohledu byl ale absolutní špičkou v umění
"sejmi ho na dálku" Fin Simo Häyhä přezdívaný "Bílá smrt" .Během Zimní války, kdy Rusové napadli Finsko, přesněji odlistopadu roku 1939 do března 1940, zklikvidoval 505 rudoarmějců.
Lovec Rusů popravoval vojáky na čtyřset- až šestisetmetrové
vzdálenosti, mnohdy s puškou bez optického hledí. Na své
úlovky číhal v teplotách od -10 do -40 °C. Vyřadilo ho z
provozu až těžké zranění, když ho do obličeje trefil jeden z
ruských ostřelovačů tříštivou kulkou…

Ještě před tím, než Fin upadl do kómatu, stihl nepřítele
zastřelit. Útok přežil a zemřel až v roce 2001 přirozenou
smrtí. Větší nasazení snajperů ale přišlo s první světovou
válkou, a to hlavně na straně Německa. Střelci vybaveni kvalitní
mi německými puškami se stejně dobrými optikami byli cenění v
době , kdy se válka přesunula do zákopů.

Frajer Zajcev
Další éra ostřelovačů nastala ve druhé světové válce.
Legendárním se stal souboj mezi uralským lovcem Slavou Zajcevem a
německým majorem Koningsem, šéfem berlínské ostřelovačské
školy. Zajcev, který u Stalingradu svými přesnými zásahy
deptal německé jednotky, dlouho nemohl "Berlíňana" dostat.
Nakonec se ze souboje stala prestižní záležitost.

Souboj ostřelovačských superstar nakonec vyhrál Zajcev. Britové
museli své snajpery nasadit jako odpověď na první útoky německých
ostrostřelců v Africe. Také Američané se v Pacifiku potýkali s
dobře vyzbrojenými japonskými střelci ukrytými v korunách
stromů.

Jakmile Američani zjistili jejich pozici, snažili se
vše rozstřílet hromadnou palbou kulometů. Tu přežil sice málokdo, ale
Japonci byli velmi houževnatí. Jeden z amerických vojáků vzpomíná:
"Bylo to malé údolí. Vynořil se první Japonec. Zastřelil
jsem ho asi na 200 metrů, vzápětí tam přiběhl další.
Taky jsem ho zastřelil. Vršili se na sebe, až jich bylo dvacet
sedm. Pak už nepřišel žádný."

Jsme všude!
Ostřelovače neměli protivníci nikdy v lásce. Boj muže proti
muži byl fér, průměrný voják měl soucit s průměrným
vojákem na protější stran? , ale ostřelovači byli považováni
za vrahy. Proto i po druhé světové válce chtěla široká
veřejnost jednotky snajperů rozpustit. Vojenští velitelé už si tak
jistí nebyli.

Po porážce Francouzů v jihovýchodní Asii a válce na Korejském
poloostrově začaly boje ve Vietnamu, kde si zásadní roli zahrály
jednotky zvláštního určení - rangers, zelené barety,
výsadková vojska a k nim neodmyslitelně patřící střelci
specialisté - snajpeři. Legendou a následně armádním
instruktorem amerických snajperů se stal Carlos Hathcock.

Z výcviku vylučoval agresivní vojáky. Podle něho ostřelovač
pátrá po svých obětech a jeho způsob boje lze pokládat za
chladnokrevné vraždění. Proto musí nést odpovědnost za jejich
smrt. Ostřelovači se účastnili i ruské agrese v Afghánistánu
nebo při bojích na Balkáně . V chorvatských i srbských řadách
bojovalo i dost žen ostřelovaček!

Ostřelovače používali Britové i IRA. Britové vyslali s úspěchem
snajpery do války o Falklandy. Stejně tak tomu bylo a je na
Kavkaze i v Čečensku. Američané nasadili střelce při misích v
Somálsku i do války v Zálivu, kdy vyškolení snajpeři zabíjeli
posádky obrněných transportérů. Ostřelovači nechyběli ani
při útoku na Irák. Nově mají snajpeři uplatnění i u policie, kde
slouží u zásahových jednotek.

Chcete přežít?
100% zásah
Střílí se na malý mozek člověka. To je nervové centrum o
velikosti tenisového míčku. Když zasažený nikam neodlítne,
nemáchá rukama a jen se sesune bezvládně k zemi, je to
stoprocentní smrtelný zásah.

Stopy nejsou
Každá zbraň má charakteristickou stopu, a pokud se střela
rozloží na fragmenty, lze částečně poznat, co to bylo za střelu.
ale nikdo není schopen poznat, ze které zbraně byla
vystřelena.

Daktyloskopické stopy jsou na běžné střele, ale pokud se
střela doslova rozprskne, tak žádné stopy nenajdete. Policie na
místě nenajde ani nábojnice. Pokud někdo střílí z
poloautomatické zbraně , vytáhne je až doma.

Střely 5. nebo i 6. generace
Jsou střely, které se po nárazu rozsypou na prášek, pak jsou to
technologie chráněné, u kterých se podepisuje mlčenlivost…
Základem je ale to, že existují střely nadzvukové
a podzvukové. U nadzvukových slyšíte výstřel, a když kulka
prosviští kolem vás, tak i hvizd.

Je libo vestičku?
Neprůstřelné vesty - tedy takzvaná balistická ochrana - funguje
100% jen do určité ráže. Proti pistolím, samopalům se
bránit lze, ale proti novodobým střelám nikdy. I Člověk, který
má vestu, je po zásahu odhozen rázovou vlnou a je v šoku,
takže potřebuje pomoc...

Choďte v tričku
Pokud vás bude chtít někdo oddělat, nemáte moc šancí. Podle
specialistů můžete počítat se 14 dny sledování vašich zvyků
a stereotypů. Pokud jde o zneškodnění člověka na 100 až 150
metrů, není na to potřeba žádných zvláštních střeleckých "kvalit".
Dnešní střelivo je už natolik výkonné, že stačí se pouze
trefit a šance na přežití člověka na odstřel je asi 5%.
Případnému štěstí můžete pomoct například tím, že budete
chodit jen v tričku. Pokud byste nezemřeli šokem z nárazu či
roztrhání, tak je lepší nemít v ráně chuchvalce nějakého
oblečení, kdo má pak ty kusy látky na operačním sále vytahovat z těla.
A prosil bych Vás, choďte bez čepice. Není nic horšího,
než třídit na traumatologii v přítomnosti neurochirurga
kusy mozku od vláken z čepice...
Praclovek

"Dr." Goebels - ty uvozovky jsou tam právem

23. listopadu 2007 v 9:44 | Praclovek

Dal jsem sem článek o "esesákovi" Frankovi a následuje pro čtenost další čuně.


Joseph Goebbels - ministr propagandy

Joseph Goebbels byl nejúčinějším propagandistou nacismu a totální války. Byl autorem sloganu "Ein Volk, ein Reich, ein Führer" (jeden národ, jedna říše, jeden vůdce).

K.H.Frank - Kdo to vlastně byl?

22. listopadu 2007 v 11:31 | Praclovek

Tak zatím jsem sem nedal nic o historii druhé světové války, a vlastně zatím vůbec nic, což bude asi tím, že se o tuto problematiku zajímám z pohledu německé armády (není to zkrátka "in"), ale zpracoval jsem zajímavé téma, a takto ho Vám předkládám. Jde o historická fakta, která každopádně stojí za přečtení.

Veškeré dále uvedené údaje pocházejí z knihy Zpověď K.H.Franka, vydané v roce 1946 podle výpovědí Franka u Krajského soudu trestního v Pankráci, nakladatelstvím Cíl a.s. v roce 1946.


Výslech byl veden gen. Josefem Bártíkem, vzhledem k tomu, že Frank prohlásil, že neovládá český jazyk, byl vyslýchán německy, ale protokol o výslechu byl veden v češtině.

Mahátma Gándhí

18. října 2007 v 11:56 | Praclovek
Včera jsem se zamyslel a uvědomil jsem si, že jsem zde ještě nevěnoval ani řádek jednomu významnému člověku. Ten člověk se jmenoval Mahatma Gándhí. Bylo o něm natočeno několik filmů a popsáno hodně listů papíru. V poslední době, jako by se na jeho odkaz úplně zapomnělo.
 
 

Reklama